Úvodní epizoda se věnuje sériovým vrahům manželům Stodolovým. Spolu s vyšetřovatelem a kriminalisty v prvním díle odhalíme pozadí známého případu vražedné série manželů Jaroslava a Dany Stodolových. Jejich výpovědi a fakta ze soudních spisů prozradí jak složité bylo vyšetřování, co přinesly prověrky výpovědí na místě činu a které důkazy byly zásadní pro usvědčení vrahů a určení podílu jejich viny. Z vězení promluví i doživotně odsouzený Jaroslav Stodola.
Druhý díl nabídne rozuzlení případu sériových vrahů manželů Stodolových. Spolu s vyšetřovatelem a kriminalisty ve druhém díle odhalíme podíl viny manželů Jaroslava a Dany Stodolových na jednotlivých vraždách. Na začátku vyšetřování bral vinu na sebe výhradně Jaroslav Stodola, ale taktické výslechy a prověrky výpovědí jednoznačně ukázaly, že zásadní roli při vraždách sehrála Dana Stodolová. Z vězení promluví i doživotně odsouzený Jaroslav Stodola.
Brutální zločin našel svého pachatele po dlouhých patnácti letech. 30. dubna roku 1990 otřásla obcí Klučov zpráva o trojnásobné vraždě v rodinném domě blízko trati. Vyšetřovatelům se pro nedostatek stop vraha nalézt nepodařilo, zanechal však za sebou stopu ve formě své DNA. Nový obor kriminalistiky, který se u nás začal rozvíjet právě na počátku devadesátých let, nebývalou měrou přispěl k odhalování i takových zločinů, které by byly dříve nevyřešitelné. Klučovský vrah čekal na své odhalení celých čtrnáct let.
Tentokrát o vrahovi, který po svém brutálním činu dokázal litovat pouze sám sebe. Trojnásobná vražda v kruhu rodiny, která se zapsala do dějin kriminalistiky, se stala v květnu roku 1993. Peca, žárlivý manžel a otec s poruchou osobnosti, se rozhodl jednou pro vždy ukončit své trápení a vzít do svých rukou osud nikoliv svůj, ale svých nejbližších. Skutečnost, že po svém činu dokázal vrah litovat pouze sám sebe, dokázala popudit i jinak otrlé kriminalisty.
Tentokrát o službě v řadách ochránců zákona, která si čas od času vybere tu nejvyšší daň. Po listopadovém převratu prudce stoupá kriminalita a ze služby u policie se stává čím dál tím nebezpečnější povolání. Zločinci, kteří se sem začali stahovat z bývalého Sovětského svazu, neváhají střílet ani po policejních uniformách a místní podsvětí se novému trendu brzy přizpůsobuje. Sami policisté začali Česku přezdívat „krajina střelců“. Služba u policie se od devadesátých let stala osudnou několika desítkám policistů, mezi nimi i Jiřímu Linhartovi a Romanu Prokešovi.
Jméno ikonického případu zná snad každý. O co vlastně šlo, už dokáže říct málokdo. Sudy s lidskými ostatky zasypanými louhem, těla zabalená v pletivu, Orlická přehrada. Symboly případu, který se díky nebývalému zájmu médií dostal do podvědomí celé generace Čechů. Poté, co se jeden z orlických vrahů Černý začal svými vraždami chlubit v pražském podsvětí, dostala se do rukou kriminalistům klíčová informace o sudech s mrtvolami v přehradě. Jenže najít těla ve velké nádrži a v hloubce, která dosahuje až padesáti metrů, nebylo s tehdejším vybavením jen tak.
V srpnu 2002 se na Rychnovsku ztratila devatenáctiletá studentka Lenka. Stala se obětí vraždy se sexuálním motivem. V roce 2003 rozluštil kriminalista Jan Žerovnický se svým týmem zmizení devatenáctileté Lenky. Začátek případu byl podobný mnoha jiným: odchod z restaurace domů s neznámým člověkem. Chvíli to vypadalo, že Lenka přenocovala v nedalekém městě a brzy se vrátí. Záhy však vyšlo najevo, že SMS zprávy jejím jménem nepsal nikdo jiný, než samotný vrah.
Další známý případ spojený se jménem Biederman. Nájemná vražda ve Valašském meziříčí z ledna 1996 přivedla kriminalisty ke skupině zločinců z druhého konce republiky, která vstoupila do dějin české kriminalistiky jako Kolínský gang. Jeho hlavou byl Oto Biederman, zločinec se zálibou ve zbraních a bojových uměních, který pro své obohacení neváhal vraždit. Za účast na pěti vraždách si skupina odnesla od soudu celkem osmdesát jedna a půl roku vězení. Oto Biederman doživotí.
Mezi další temné ikony porevoluční kriminalistiky patří několikanásobný vrah Roubal. Případ jednoho z největších sériových vrahů se do kriminalistické historie zapsal okamžikem, kdy byl Ivan Roubal, obviněný hned z několika vražd, propuštěn z pankrácké věznice. Pochybení soudce, díky němuž byl propuštěn, tehdy narychlo museli vyřešit sami kriminalisté. Roubala pak za mimořádného zájmu médií zatkli bezprostředně po jeho propuštění.
O dětech, které se pomstily na svých nejbližších. Dva případy studentů Michala a Anny od sebe dělí sedm let. Cílem jejich útoku se stali vlastní rodiče. Ani v jednom případě nešlo o náhlé hnutí mysli v afektu, ale o promyšlený a dlouhodobě plánovaný zločin s cílem odstranit toho, kdo jim před lety dal život a kdo jim nyní stojí v cestě.
Závěrečná epizoda cyklu, ve které se vydáme po stopách torza těla vyloveného z Vltavy. Potřeba zbavit se těla zavražděného vede v některých případech vraha k otřesnému aktu jeho rozčtvrcení. Po nalezení pouze jedné z tělních částí čeká kriminalisty nesnadný úkol identifikovat mrtvolu. 13. prosince 1997 se na česlech vodní elektrárny v Nelahozevsi zachytilo torzo ženského těla, přesněji hrudník bez pánve a hlavy. Začalo pátrání po zbytku těla, které kriminalisty dovedlo až k samotnému vrahovi.
Mimořádný případ zdravotníka Petra Zelenky z roku 2006, který do dějin české kriminalistiky vstoupil jako heparinový vrah.
Případ z května roku 2012, kdy se vražedným nástrojem stalo auto.
Novoroční případ vraždy z 31. prosince 1990 na 1. ledna roku 1991, kdy vrah – sexuální sadista – brutálně zavraždil mladou ženu a použil trojí smrtící mechanismus
Mediálně známý a mimořádně tragický případ z roku 2013, kdy Američan Kevin Dahlgren vyvraždil rodinu svých příbuzných v jejich domě v Brně – Ivanovicích.
Dnešní epizoda přiblíží dva podobné případy loupežných vražd dvou žen, které v roce 2013 řešila krajská kriminálka v Ústí nad Labem, respektive severočeský kriminalista Martin Charvát. Mezi oběma případy tehdy uplynulo pouhých pět měsíců. První případ se odehrál 27. února v nočním baru v Jiříkově a obětí se stala teprve třiadvacetiletá Lucie Machovcová. Díky kamerovému systému se postupně podařilo identifikovat návštěvníky baru z oné noci, zůstával jen neznámý, ale protože ho Lucie pustila dovnitř, šlo nejspíš o někoho místního. Druhý případ nesmyslné loupežné vraždy se stal uprostřed prázdnin téhož roku, a to 28. července 2013. I tentokrát si pachatel s nožem ruce vybral ženu a i zde použil lži a výmluvy, aby svůj vražedný útok ospravedlnil. Přepadenou se stala taxikářka Hana Machová, která na následky zranění v nemocnici během operace zemřela. Pachatele obou těchto loupežných přepadení, při kterých byly obě ženy zavražděny, se podařilo a najít a usvědčit právě díky i kamerovým systémům.
Balistika coby kriminalistická technika patří k těm nejstarším a díky ní se v roce 2005 středočeský kriminalistický tým pod vedením Jaroslava Čurdy a Michala Mazánka dostal na stopu střelce a sériového vraha Viktora Kalivody, kterého si většina z nás pamatuje jako „Lesního vraha“. V říjnu roku 2005 byla v lese poblíž Malíkovic nalezena mrtvola pohřešovaného kladenského podnikatele, který byl zastřelen. Jak zjistili znalci z Kriminalistického ústavu, stejná zbraň byla použita při vraždě manželského páru v okrese Brno-venkov. Odpovídal i způsob střelby. Brzy se podařilo vytipovat majitele zbraně. Byl jím Viktor Kalivoda, který se k vraždám přiznal, ale svůj motiv při vyšetřování ani během soudního přelíčení neprozradil. Jeho oběti neměli mezi s sebou žádnou spojitost, ani vazbu na něj. Byli to prostě lidé, kteří se ocitli ve špatný okamžik na špatném místě. Tento sériový vrah s IQ 130 měl v úmyslu zabít desítky lidí. V dubnu roku 2006 byl odsouzen na doživotí a v září roku 2010 spáchal ve Valdicích sebevraždu.
Dnešní epizoda druhé řady Legend kriminalistiky přiblíží dva případy, a to zločiny na dětech. Ty vždy patří k těm nejemotivnějším a nejtěžším, a pokud je spáchá matka dítěte, je to vždy absolutně zdrcující pro všechny. První případ z roku 2011 patří k těm nejzávažnějším. Svou brutalitou zaskočil i samotné policisty, kteří ho označili co do rozsahu a věku dětí za nejhorší v novodobé české historii. Odehrál se blízko Poličky v obci Široký důl, kde došlo ke čtyřnásobné vraždě dětí – osmiletého a dvouletého chlapce, čtyřleté a dvouměsíční holčičky. Policejní hlídka našla i zraněnou ženu Romanu Z., matku dětí. Ta po činu chtěla spáchat sebevraždu, jak ukázalo pozdější vyšetřování, to se jí ale nepovedlo. V kritickém stavu byla převezena vrtulníkem do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Jakmile nabyla vědomí a byla schopna komunikovat s okolím, byla vyšetřovatelem vyslechnuta a později jí bylo sděleno obvinění ze čtyřnásobné vraždy. V květnu roku 2012 byla Krajským soudem uznána vinnou a odsouzena na doživotí, přestože se odvolávala na ztrátu paměti. Po vyhlášení rozsudku zkolabovala, a protože by se za této okolnosti proti rozsudku případně nemohla odvolat, bylo pokračování nařízeno na konec května téhož roku. Po vynesení rozsudku se odvolala k vrchnímu soudu, ten jí trest doživotí potvrdil. Druhým případem je vražda novorozené holčičky, kterou v roce 2015 řešila jihočeská kriminalistka Renáta Míková. Ivana K. několik měsíců nechala tělíčko mrtvé holčičky zabalené a uložené v kyblíku na balkoně. Za vraždu narozené dcery dostala 15 a půl roku vězení. Svým činem vlastně ublížila všem – sobě, partnerovi a svým dalším dětem, které stráví část svého života bez mámy.
Dnešní epizoda ukáže, jak je důležité při nejasnostech provést vyšetřovací pokus, který slouží k prověření výpovědi svědka, podezřelého či obviněného člověka. Vyšetřovací pokus totiž může odhalit, že například domnělý svědek události nebo zločinu může být ve skutečnosti úkladný vrah. V říjnu roku 2000 narušil poklid obyvatel pražského motolského sídliště tlumený výkřik a následující dutá rána. Dole pod okny jednoho z panelových domů zůstalo ležet v trávě ženské tělo. Žena však i přes pomoc záchranářů na následky pádu umírá. Policejní hlídka z místního oddělení začíná úmrtí řešit jako nešťastnou náhodu, kterou potvrzuje i přímý svědek pádu, bývalý manžel zemřelé ženy Václav R. Žena prý chtěla za oknem v kuchyni natáhnout nové prádelní šnůry, nebylo jí dobře a vypadla. Tento případ se dostal na stůl kriminalisty Josefa Mareše, který si po prostudování dokumentace a fotografií bytu, odkud žena vypadla, rozhodl ještě zaměřit chybějící přesnou vzdálenost od stěny domu a dopadu těla. Obešel i svědky z domu a z okolí a zastavil se i u bývalého manžela ženy, od kterého uspokojivé vysvětlení ohledně pádu nezískal a ještě několikrát se k němu v následujících dnech vrátil. Proto se rozhodl provést vyšetřovací pokus ohledně pádu zemřelé ženy, kde v úvahu připadaly tři varianty – nešťastná náhoda, sebevražda nebo vražda …
Dnešní případ ukáže, jak je důležitá precizní operativní práce, která je základem vyšetřování každého kriminálního případu. Stal se v listopadu 2007 v Nezamyslicích na Olomoucku v drážním domku u železničního přejezdu nedaleko zdejšího nádraží. Zavražděná a jak se posléze ukáže, tak i znásilněná, byla místní bezdomovkyně Dagmar. Mrtvou ženu objevil jeden z místních lidí a přivolal policisty. Ti našli tělo s rozbitou hlavou skryté pod hromadou hadrů. Motiv, se kterým tým vyšetřovatelů pracoval, byl sexuální i loupežný. Nekonečná práce vyšetřování trvala měsíce a prověřeno bylo velké množství lidí, než se podařilo dopadnout pachatele tohoto brutálního činu.
Poslední epizoda přinese případ vraždy slavného ruského choreografa Dmitrije Bryantseva, který řešil tým vyšetřovatelů královéhradecké policie. V červnu roku 2007 objevil hledač pokladů v Budčevsi na Jičínsku lidskou lebku. Při pečlivém odstraňování zeminy výjezdovou skupinou se postupně vyzvedávaly jednotlivé kosti a další fragmenty. Ani soudní lékař na místě nebyl schopen hned specifikovat, na co člověk zemřel a zda jde o ženu nebo muže. V hrobě se našly tři střely a znalci pak potvrdili, že smrt způsobila střelná zbraň a kriminalisté mají před s sebou případ vraždy. Kvůli pohlaví oběti byly kosterní pozůstatky předány na zkoumání znalcům Kriminalistického ústavu, kteří potvrdili, že jde o muže. Po několika měsících přinesl zásadní důkaz právě Kriminalistický ústav, který ztotožnil vzorek DNA oběti se vzorkem, který byl v databázi Interpolu uložený asi tři roky. Baletní choreograf zmizel během své pětidenní návštěvy České republiky už v roce 2004. Tehdy se případem zabýval i útvar pro odhalování organizovaného zločinu a jedním z podezřelých v případu zmizení Bryantseva byl Dmitrij Nikitin, který se v Česku měl starat o jeho finance a jejich společný byznys. Přestože tehdy proběhlo vyšetřování v součinnosti s ruskými úřady a mezinárodní organizací kriminální policie Interpol, zmizení se nepodařilo objasnit a případ byl v roce 2006 odložen. Vyšetřovatelům Denise Lopourové a Michalovi Hynkovi se podařilo vraha usvědčit
Od roku 2004, kdy za osm vražd a další trestné činy, v doživotním vězení skončili Jaroslav a Dana Stodolovi, se tým kriminálky z východních Čech s žádným podobným případem vraždícího páru nesetkal. Až v roce 2017. Jeho jádrem tehdy byla bývalá novopacká herna s příznačným názvem Levín, kterou provozovali manželé Jaroslav a Petra Janákovi. Jejich nejzávažnější zločin loupežné vraždy se stal v červenci roku 2017 u Lázní Bělohrad. Mezi jejich další činy patřily například přípravy a pokusy o usmrcení (či zabití) dalších tří lidí a nedovolené ozbrojování. Odsouzen byl i jejich komplic. Uspokojení královéhradeckých kriminalistů ze spravedlivého trestu pro vražedkyni a její komplice ale netrvalo dlouho. V polovině června roku 2019 se dozvěděli, že Janáková byla v šestém měsíci těhotenství propuštěna na svobodu. A kriminalisté začali shromažďovat nová data, aby se Janáková vrátila zpět do vězení.
Nález ohořelé mrtvoly muže v Klánovickém lese v létě roku 2014 odstartoval pátrání po vrahovi. V počátku chybělo to nejpodstatnější – motiv činu. Mladý muž svého vraha zřejmě potkal náhodou. Na základě zprávy z balistiky se kriminalisté zaměřili na nevyřešený případ z roku 2013, při kterém byla použita stejná zbraň. Tehdy šlo o vloupání, zloděje začal pronásledovat další soused a ten na něho vystřelil. Od svých kolegů si nechali stáhnout stovky krádeží a loupeží z celé republiky a snažili se najít nějakou souvislost. A podařilo se. Pachatel se pohyboval po celé České republice, vybíral si domy, kde předpokládal, že nebude zabezpečovací zařízení a čekal, až jejich majitelé budou pryč. Vznikl tak policejní pracovní tým složený hlavně z kriminalistů ze středních, východních a jižních Čech, který pachatele dopadl. Tým pražské mordparty musel teď dopadenému recidivistovi Oldřichu Konrádovi dokázat i vraždu mladíka v Klánovickém lese a přijít na motiv, proč ho zavraždil...
Extrémně brutální násilí... Takhle se jedna z nejzákeřnějších forem napadení popisuje v kriminalistické terminologii, a právem. Je 18. listopad roku 2013, pár minut po osmé hodině ráno. Na plzeňském sídlišti pětadvacetileté Martině začíná další pracovní den. Nasedá do auta, ale nastartovat ho už ho nestihne. Sotva se posadí za volant, někdo zvenku otevírá dveře u řidiče a obličej ji polije nějakou tekutinou. Dívka se po útoku vypotácí z auta a volá o pomoc. Lidé se jí snaží pomoci a volají záchranku. Onou tekutinou byla kyselina. Ta mladou ženu popálila v obličeji, poleptala ji zažívací a dýchací trakt. Do nemocnice byla převezena ve velmi kritickém stavu. V nemocnici strávila několik měsíců, absolvovala řadu operací a transplantací. Martina přišla rovněž o zrak. A tým plzeňské kriminálky začal sestavovat vyšetřovací verze, které vedly k nalezení, dopadení a k usvědčení pachatele. Z činu pokusu vraždy byl nakonec obžalován bývalý přítel dívky, který se k útoku nikdy nepřiznal.
Dva zavražděné ubodané manžele Petra a Hanu Gemrotovi nalezl jednu lednovou neděli roku 2018 jejich syn v katastru Domažlic. Svědek zachytil v kritickém období, kdy k vraždě došlo, na palubní kameru svého auta u jejich mobilheimu černý luxusní jiný automobil. Pátráním se podařilo zjistit, že patří příteli dívky, která u manželů nedávno pracovala. Byl vydán Evropský zatykač a pachatelé – Ján Moncol a Michaela Krajčová – byli po pátrání zadrženi v Rumunsku a poté předáni zpět do České republiky. Na vyšetřovatelce Renátě Mikové a jejím týmu bylo dokázat, že vraždili Moncol a Krajčová. Ta ve spojení s Moncolem, který už měl zkušenosti s loupežným přepadením a měl kontakty v podsvětí, vytvořila nebezpečný pár. Po převezení zpět do České republiky odmítla Michaela Krajčová po poradě se svou advokátkou vypovídat s tím, že je nevinná a nic dalšího nesdělí. Moncol přišel s několika verzemi událostí. Za loupežnou dvojnásobnou vraždu dostali Moncol i Krajčová na základě přímých i nepřímých důkazů
Tento případ ústecké kriminálky se do historie českého zločinu zapsal marným bojem zoufalého otce o uneseného syna, který bohužel neskončil dobře. Pátrání po malém pětiletém Honzíkovi, kterého unesla vlastní matka Antonie Stašková s přítelem Pavlem Greplem, skončilo tragickým odhalením. Vinu za smrt Honzíka na sebe svalovali oba podezřelí – matka i její přítel – a zjistit skutečný příběh a odhalit viníka, tak to musel dokázat kriminalistický tým. Kriminalisté Martin Charvát, Anita Akulenková a František Galamba se na přelomu let 2007 a 2008 sešli u nejděsivějšího případu za dobu jejich působení u policie.
Pro vyšetřovací tým každé kriminálky není nic horšího, než když zjistí, že ve svém vyšetřování stojí proti celé organizované skupině pachatelů. Nebezpečný gang, jehož řádění rozplétali kriminalisté z celých Čech už od roku 2006, měl na svědomí vydírání, krádeže, loupežná přepadení i vraždu. Jeho agresivita stále narůstala a to nejhorší na kriminalisty teprve čekalo, když zjistili, že v čele této organizované skupiny stojí bývalí policisté. Na svědomí měli i loupežné přepadení vozu bezpečnostní agentury u Slavkova, odkud si odnesli 77 milionů korun. Mezi podezřelými se brzy objevil i velitel vozu, který mohl být s pachateli domluven. Navíc čelil i podezření, že při plnění bankomatů je záměrně nechával otevřené, aby pak mohly být vykradeny. Chyběly však důkazy. Pro brněnskou kriminálku ale byly zajímavé jeho kontakty, a to s bratry Dolíhalovými, kteří byli zkušenými policisty. Roman Dolíhal od policie odešel před časem a jeho starší bratr Antonín se do civilu teprve chystal. S dostatkem
V červenci roku 2002 bylo v lese na Praze-západ místním dělníkem nalezeno zkrvavené a zbité ženské tělo bez známek života. Tým středočeské kriminálky a soudní lékař na místě činu vytvořili možnou verzi, co se na lesní cestě odehrálo. Žena byla nejdříve zbita, posléze škrcena, vláčena a bodána. Pitva pak odhalila, že vrah ji navíc ještě přejel autem. Žena u sebe neměla žádné doklady, ale na základě otisků se podařilo z databáze zjistit, že šlo o ženu, která už měla zkušenosti s policií, a navíc se živila jako prostitutka. Nejpravděpodobnější verzí bylo, že šlo o zákazníka a že tento útočník byl sexuálním sadistou. Vyšetřovatelům se podařilo postupně vytipovat pachatele, kterým byl obchodník s auty a pojišťovací agent. Ten obvinění odmítal s tím, že policie proti němu nemá žádné důkazy. Nakonec se ho vyšetřovacímu týmu Michala Mazánka podařilo usvědčit, i když stále zapíral. Tento deviant si už dříve vybíral oběti mezi sexuálními pracovnicemi a vozil je do lesa. Tam je násilím donutil k
Případ z roku 1994 se stal pro ostravské kriminalistiky jedním z nejzáhadnějších případů v jejich historii. Nález shořelého oběšence uprostřed lesa nedaleko Ostravy ukazoval na likvidaci dalšího bílého koně. Případ přebrali od opavských kolegů Luboš Valerián a Miroslav Knížátek. Na místě nálezu tělu však bylo mnoho nejasností. Šlo o vraždu spojenou s mučením oběti či o sebevraždu? Po identifikaci mrtvoly a prověření všech okolností ze života mrtvého mladíka i z jeho okolí, ale vše vypadalo spíše na sebevraždu. Jak by se ale v tom případě mohl svázaný muž oběsit a zapálit – to vše navíc dva metry nad zemí? Odpověď měla poskytnout série vyšetřovacích pokusů s několika renomovanými znalci. Problémem byl neustálý mediální tlak a spekulace. Tým ostravské kriminálky využil při vyšetřování tohoto zvláštního případu veškeré dostupné kriminalistické metody.
Případ útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který stojí na neuvěřitelně detailní a dokonalé práci policejní operativy. Z obyčejného podezření spoluvězně, že jeho kolega na cele zavraždil muže, kterého ukryl někde v bývalém vojenském prostoru v Ralsku, se vyvinul případ s mezinárodním dosahem. Díky několikaměsíčnímu pátrání pak operativci v Ralsku nalezli zavražděného muže, rozkryli síť nájemných vrahů a pomohli rozbít důležitou větev obchodníků s drogami na Slovensku. Zároveň je případ jakousi katarzí osudu bývalého vojáka z Afghánistánu, který se po odchodu z armády dal přemluvit k nelegálnímu obchodování, aby skončil jako nájemný vrah. Příliš pozdě si pak uvědomil, jak rychle opustil hodnoty, se kterými vstupoval do armády. Při vyšetřování se nakonec rozhodl nic neskrývat a přijmout pak i spravedlivý trest.
Rozsáhlý případ tentokrát ukážeme přes zásadní důkazní průlom v naději na usvědčení nejvyšších "bossů" v tunelování státu. Zavražděno totiž bylo několik lidí, a přestože existovalo podezření, nikdy se souvislost jejich smrti s podvodnými obchody neprokázala. Vše změnilo až vyšetřování vraždy jistého pražského podnikatele. Ukázalo se, že nepohodlný parťák obchodníků s LTO, zemřel na jejich objednávku. Potvrdily to výpovědi svědků i další důkazy z vyšetřování a díky tomu nakonec ve vězení skončili i organizátoři podvodů.
