Po porážce německých armád na Kurském oblouku se fronta nezadržitelně posouvala na západ. 24. srpna roku 1943 se sovětské divize daly do pohybu, a to v celé délce fronty, jež se táhla od Smolenska až k Azovskému moři a měřila 1400 kilometrů. Zaútočilo 2 650 000 vojáků, 51 000 děl, 2400 tanků a 2850 letadel.
Němci měli minimální šance. 6. listopadu 1943 osvobodili Sověti Kyjev. V lednu 1944 probíhaly těžké boje u Žitomíru, v březnu připravila Rudá armáda Němcům „druhý Stalingrad“ u Kamence Podolska. V létě 1944 se bojovalo o západní Ukrajinu a zároveň pronikala sovětská vojska do Rumunska. 23. srpna došlo v Bukurešti ke státnímu převratu a Rumunské království se překvapivě, ale prozíravě, přidalo
na stranu SSSR. Začal útok na Maďarsko, korunovaný pádem Budapešti v únoru 1945.
Poslední pokusy zastavit sověty v březnu u Balatonu nevyšly a směr na Vídeň byl volný. Dunajská metropole padla 13. dubna 1945. Za tři dny nato začala berlínská operace…
Весной 1944 года немцы с тревогой ожидали высадки англо-американских войск во Франции. Группа армий "Север" отступила от Ленинграда, а группа армий "Юг" оставила Крым. Положение группы армий "Центр" в Белоруссии казалось немцам стабильным.
Ожидая наступления Красной Армии в Украине, немецкое командование перебросило основную мощь своей армии на юг. Но Ставка приняла решение ударить по врагу в Белоруссии. Операцией "Багратион" советское командование планировало уничтожить всю немецкую группу армий "Центр"…
