Na populárním Tsukiji marketu v Tokiu si můžete dopřát nepřeberné množství dobrot. Ochutnáme tamagoyaki – smaženou vajíčkovou omeletu, čerstvé ústřice, černý knedlík s mořským ježkem a dezert daifuku (doslova „velké štěstí“) – rýžový knedlíček se sladkou náplní.
Naomi Adachi je napůl Češka, napůl Japonka. Do svého druhého domova jezdí často za rodinou a přáteli a tentokrát vás vezme s sebou. A samozřejmě, nebude chybět spousta jídla! Začněme nejklasičtější klasikou – sushi. Existuje ho mnoho druhů, tak se pojďme podívat, co dostanete v supermarketu, jak vypadá „nádražka“ neboli running sushi a jaké dobroty dostanete na trhu!
Obří objednávka a pořádná ochutnávka! Co je to shaka shaka, jak chutná teriyaki kuřecí burger nebo burger s krevetou a jak se Naomi zatváří na zvláštní zmrzlinový koktejl?
Co se v Japonsku sluší a patří, čím byste mohli způsobit faux pas a a co je ve společnosti naprosté tabu, vám odhalí Naomi Adachi.
Čtvrť plná módních butiků, restaurací a nočních klubů, to je Šibuja. Tady to prostě žije ve dne i v noci a Japonci si tu nedávají spicha u koně jako my na Václaváku, ale u psa. Samozřejmě ne tak ledajakého psa – jeho příběh vám poví Naomi.
S Naomi se podíváme na tokijský Manhattan a nejvytíženější stanici v metru. Ve špičce tu je nekonečný zástup lidí, a jak asi znáte z mnohých videí, skutečně tu jsou pánové, kteří v rukavičkách natlačují lidi do vagónů. Co všechno si ale můžete v japonském metru užít a proč nesmíte pouštět staré lidi sednout?
Havárie jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 byla nejhorší jadernou havárií od Černobylu (1986). Jediný legální způsob, jak se dostat co nejblíže elektrárně Daiichi, se dá absolvovat po dálnici Route 6, která vede z Tokia do Sendai, ale nesmí se na ní zastavovat nebo z ní odbočovat. Jedeme do původně sedmnáctitisícového města Namie. Ale Naomi chce ještě blíž... do města Okuma.
Světoznámá bambusová stezka Arashiyama nedaleko Kjóta je velkým lákadlem pro fotografy, youtubery a loviče fotek na Instagram. A to už od brzkého rána.
Odaiba je uměle postavený ostrov, plný výstavních prostor, galerií, obchodů. Vévodí mu ruské kolo. A my sem jdeme ulovit nejlepší fotku na Instagram, konkrétně na výstavu teamLab Borderless. Nebo se tu spíš trochu ztratit a zapomenout na čas...
Jak se vyhnout davům na jedné z nejznámějších šintoictických svatyní v Kjótu? Dát si ostrý výšlap pěkně v noci! Svatyně Fushimi Inari–Taisha byla založená už v 8. století a je zasvěcená božstvu Inari. Od té doby se však neustále mění – božstvo Inari je také patronem podnikatelů, a ti si jako díkuvzdání kupují další a další tori – červené posvátné brány, jejichž barva má odpouzovat zlo a kterých je tu už přes 35 000.
Naomi nás provede příbytkem svých prarodičů. Pak jde se strýčkem a dědou na velký oběd, skouknou dobroty na rybím trhu a výlet zakončí dortem a kávou s výhledem na horu Fuji.
Jak vypadá stadion, kde se hrál historicky jedinečný zápas? A jaký je pocit stát přímo na ledě? To si pište, že fantastický!
Co to je purikura? Za 80 korun a trochu stresu si vyberete pozadí, filtry a další úpravy, a vytvoříte si úžasnou fotku, kterou se pak budete chtít všude chlubit. Můžete si ji stáhnout do mobilu i vytisknout. Klukům vstup zakázán!
Svištíme šinkanzeneeeeeeem! Ale kam jedeme? To se dozvíte až v dalším díle. Co všechno můžete najít na Tokyo Station, jak se tu vyznat a na co nezapomenout před cestou? Užijte si rady a tipy s průvodkyní Naomi.
V kdysi hlavním městě Nara se pohybují srnky a jelínci všude – je jich tu přes tisíc. V Japonsku je totiž považují za posvátné posly božstev. Mimoto tu najdete buddhistické chrámy a mezi nimi i chrám s největší dřevěnou budovou na světě – Tódaidži.
Dojemné setkání Naomi s rodinou v japonské Shizuoce. Po srdečném přijetí od dědy a strýce následuje návštěva babičky v nemocnici a pak už jen... spoustu vynikajícího pohoštění, pravá japonská zahrada, matcha čaj a úžasný výhled na horu Fuji.
Japonci Starbucks zbožňují. Tomu odpovídají i dlouhé fronty. Do toho největšího na světě (tzv. Starbucks Roastery) se dostanete třeba po 4 hodinách. Má několik pater a potřebujete mapu, abyste se tu vyznali. Takže kam dřív?
Japonci gamecentra milují. Najdete v nich nepočítaně her, ať už hudebních, závodních, hororových, oddechových... zkrátka cokoliv si vymyslíte. Kromě automatů a videoher jsou oblíbené tzv. gachaponové automaty. I když do gamecentra přijdete s rozhodnutím, že utratíte přesnou částku, většinou se vám to stejně jako Naomi nepodaří. Je to prostě závislost.
Je páteční večer a Naomi se setkává s přáteli a dalšími známými na tradiční Izakaju – což je neformální japonská hospůdka nebo bar, kde se příjemně sedí, popíjí a servírují se rozličné pochoutky. Následuje noční život na Šibuji a odvázané karaoke.
Kapslové hotely jsou minimalizovanou a levnější variantou klasických hotelů. A fenomén love hotelů využívají hlavně mladí lidé, kteří ještě bydlí u rodičů a chtějí si užít trochu soukromí. A jak to tam chodí? Tuto epizodu možná zhlédnete s lehkým uzarděním na tváři...
Výlet na střechu Japonska. Hora Tateyama leží zhruba ve 3 000 m n. m. a je jedním z vrcholů, které dohromady tvoří tzv. Tři svaté hory. Na Naomi čeká sníh, zima, spousta turistů, ikonická místa, ale hlavně – nádherné scenérie a úžasný vzduch!
Pavel Bednář žije na poklidném japonském venkově. Je kameraman, redaktor a nyní hlavně malíř. Maluje i s místními japonskými dětmi a učí je práci s barvami.A protože v Japonsku slýchal, že každý Čech musí být loutkář, začal vyrábět i loutky a hrát divadlo. A navíc je skvělý vypravěč.
Módní návrhářka Natalie Dufková působí na stáži v Matohu – návrhářském studiu v tokijské čtvrti Omotesandó, která udává módní trendy. Jak dobře rozumí Natálie japonsky a v čem se podle ní liší český styl práce od toho japonského?
Anna Cima je japanoložka, spisovatelka a držitelka ceny Magnesia Litera za knihu Probudím se na Šibuji, kterou si i sama s manželem ilustrovala. V Japonsku už nějakou dobu žije. Čím ji uchvátilo a v čem je naopak zrádné?
Na velvyslanectví České republiky v Tokiu se nachází České centrum, kterým nás provede jeho ředitelka Eva Takamine. Pořádají tu kulturní akce, koncerty, výstavy nebo promítání filmů – zájem o českou kulturu je obrovský. Vyučuje se tu také čeština – momentálně kurzy navštěvuje 60 pilných studentů!