S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem do srdce Bulharska – hlavního města Sofie a přilehlého pohoří Vitoša. Sofie je rájem pro filmaře. Má svou bizarní i duchovní tvář. Aby byl její obraz alespoň trochu ucelený, je třeba vydat se na periférii zastavenou socialistickými paneláky, do centra za stalinskou architekturou, ale i do kostelů sv. Sofie a sv. Jiří, k mešitě Banja Baši a do katedrály Alexandra Něvského. V zimním období klesá tep města pod bod mrazu. Kde hledat život v promrzlé Sofii? Třeba na jezeře Ariana, kde se bruslí, nebo v krámku s banicemi na rohu Slavjanské ulice, v hospůdkách na ulici Cara Šišmy, ale překvapivě také u bizarního Paláce kultury. Chloubou Sofie je její okolí. Především na jihu, kde se zvedá pohoří Vitoša. Město „zásobuje" čistým vzduchem a poskytuje prostor k zimním sportům. Stačí nasednout na autobus MHD, poté přesednout na lanovku a za pár minut jste v horách. Praví horalé se zimních radovánek neúčastní. Mají svůj život. Farmářský. Jak se vlastně starají o hospodářství, když rtuť teploměru ukazuje minus 20 stupňů?