Současné Španělsko je demokratickou zemí, otevřenou a svobodnou. Ale pod povrchem dřímají pozůstatky pohnuté minulosti, která na dlouhé roky rozdělila nejen tamní společnost. Řeč bude o hrůzách a utrpení, jež přinesla občanská válka v letech 1936–1939.
Konflikt, jenž si podle odhadů vyžádal mezi půl až jedním milionem padlých, vyvolává ještě po více než sedmdesáti letech ohromné emoce i řadu otázek, mezi které patří například ta, kde všude se nacházejí ostatky po bojovnících na straně republikánů. Zatímco padlí z řad generála Franca byli exhumováni za státní peníze a pozůstalí, Francovi stoupenci, dostávali od vlády štědré příspěvky, padlí republikáni zůstali nepohřbeni, zapomenuti na nedůstojných místech.
Do španělské občanské války se rovněž zapojilo na čtyřicet tisíc dobrovolníků z různých zemí. Ani padlí z řad interbrigád však nemají své vlastní hroby. Většina dodnes leží na bojištích, tam, kde je dostihla smrt. Vzpomínky na ně pak úporně vymazávali váleční vítězové. Francovi přívrženci do oblastí bojů posílali své stoupence, kteří hledali těla s tím, že zahladí všechny stopy po válce.
Společně s historikem Normem Chriestiem se tak vydáme sto kilometrů jižně od Madridu do vesnice Ucles, kde budeme hledat pravdu o jednom z nejtemnějších tajemství Španělska. Zajímá nás osud pohřešovaných dobrovolníků, o němž se více než půl století nemluvilo.
The Spanish War, 1936-39, was one of the most complicated and passionate episodes in Modern History. Spain became the showdown between the rising wave of Fascism, and those who decided it had to be stopped. Thousands of international volunteers came to Spain, including 1600 Canadians, to fight the Fascists. By the end of the War half had simply vanished.
