První díl dokumentárního cyklu je věnován formování osobnosti budoucího prezidenta. Tomáš Garrigue Masaryk se narodil v chudých poměrech v moravském Hodoníně, studoval v Brně a pak ve Vídni i v Lipsku, kde se seznámil se svou budoucí ženou Charlottou Garrigue, jejíž jméno později připojil ke svému. Stal se univerzitním profesorem, nejdřív ve Vídni, brzy nato v Praze. Nevykládal jen klasickou filozofii, podněcoval studenty i širší veřejnost k opravdovějšímu zamyšlení nad soudobými životními a společenskými otázkami. Psal do mnoha novin a časopisů a byl také zvolen za poslance rakouského parlamentu. Jeho kategorické otázky, které neváhal aplikovat na veřejné dění v jeho okolí, mu však nepřinášely jen přízeň a uznání. Na konci první epizody nás zasvěcený průvodce PhDr. Zdeněk Mahler dovede až do období Hilsneriády na přelomu 19. a 20. století, kdy se Masaryk ocitl v morální opozici vůči celé dobové společnosti. Vše, čeho do té doby dosáhl, se zdá býti ohroženo a Masaryk v kritické chvíli přemýšlí o odchodu do Spojených států amerických…
Ve druhém díle cyklu přiblíží PhDr. Zdeněk Mahler politický vzestup Tomáše Garrigue Masaryka v období od přelomu staletí do klíčového roku 1918. Po konfliktu se společností v období Hilsneriády dále pokračoval v angažmá ve sporech, které hýbaly celou veřejností. Jeho dlouhodobé prosazování odcírkevnění náboženství vyvrcholilo, když se postavil do čela hnutí za vybudování Husova pomníku v Praze. Kvůli náboženství byl v pozici obžalovaného hned v několika soudních sporech, zvláště když se zastal kolegy profesora a obvinil katechetu, jež jej udal, jako státního denunciátora. Ze soudního přelíčení se stala velká událost. Vzdělaný soudce vnímal Masaryka jako zajímavého náboženského myslitele, díky čemuž byl obžalovaný zproštěn viny. Tehdy již veřejnost vítala Masaryka v soudní síni s bouřlivým potleskem. V roce 1900 Masaryk založil Českou stranu lidovou realizující jeho politický směr realismu, jímž upřednostňoval před zaslepeným prosazováním postojů vědecky přesné poznávání věcí. Jeho úvahy získaly věhlas už i v zámoří, proto krátce nato přijal pozvání do Spojených států amerických, kde rovněž uspořádal řadu vystoupení pro české krajany. V letech 1907 a 1911 byl Masaryk dvakrát zvolen poslancem Říšské rady. Okamžitě po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti a vsadil vše na vítězství Dohody. Když 6. 7. 1915, ve výroční den Husovy smrti, zahajoval protirakouskou zahraniční akci, nosil již v hlavě obrysy budoucího státu, který měl vzniknout spojením historického celku českých zemí se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Klíčovým okamžikem pro jeho vizi byl vstup USA do války, po němž Masaryk vytrvale působil na prezidenta Wilsona, jenž byl svolný k myšlence poválečného rozdělení monarchie na svazek autono
V posledním díle dokumentárního cyklu představí průvodce pořadem Zdeněk Mahler osudy T. G. Masaryka v prezidentském úřadu. Moderní poválečné Československo bylo jeho celoživotním dílem, které svědomitě řídil a vnímal jej jako živoucí laboratoř demokratických principů. Mladá republika si musela poradit s řadou problémů – ať už šlo o poválečný nedostatek mužů, věčně citlivou německou otázku, rodící se opozici v čele s K. Kramářem či vzestup radikalistických sil ve třicátých letech. I přes tyto potíže zůstávala Masarykova politická i morální autorita neotřesena a země po dobu jeho vlády byla zárukou stability v čím dál bouřlivějším středoevropském prostoru. Zdeněk Mahler se zaměří na výmluvné a obecně nepříliš známé detaily Masarykovy vlády, jež dokáží důvěrně a živě přiblížit jeho osobnost a vyhnout se tesání chladného mramorového pomníku. Představí například Masarykův přísný denní režim, v němž byly jen krátké momenty pro odpočinek, jeho blízké vztahy s obyvatelstvem obce Lány, již si vyvolil za své druhé sídlo, či osudový okamžik, v němž sám silou vlastní osobnosti dokázal zabránit atentátu. Mahlerovo vyprávění končí přijetím Mnichovského diktátu rok po prezidentově smrti, který mnozí vnímali a vnímají jako konečný důkaz selhání celé Masarykovy státní koncepce. V ten okamžik je místo pro vlastní zvážení poskytnutých podnětů a argumentů. Vyjádření světových státníků a literátů o Masarykovi však smazat nelze. Slavný dramatik G. B. Shaw například pronesl: „Kdyby vznikly Spojené státy evropské, jako jediného prezidenta si dokáži představit Masaryka.“