V roce 1899, na Bílou sobotu, byla na cestě mezi obcemi Věžničkou a městečkem Polnou (na rozhraní Čech a Moravy) nalezena mrtvá dívka. Švadleně Anežce Hrůzové, která se tudy vracela domů, bylo pouhých devatenáct let. Při bližším ohledání byla na jejím hrdle objevena velká řezná rána a příčina smrti byla, po vyloučení sexuálního násilí, stanovena jako vykrvácení. Místním lékařům se zdálo, že krve není na místě činu dost, což jednak nemusela být pravda, jednak to mohlo znamenat, že mohla být zabita jinde a na místo teprve později přenesena. Ale protože byl čas Velikonoc, ožila pověra o panenské krvi v židovských macesech. Zfušované vyšetřování a několik provokativních, i když úplně nevinných žertíků nakonec ukázaly na Leopolda Hilsnera (Karel Heřmánek ml.). Od té chvíle měla Polná, spolu se svým okolím a později i velkou částí veřejnosti, svého vraha, kterému hrozila smrt provazem.