Můžeš-li udělat radost, musíš! Tak zní rodový zákon z pera spisovatele Jiřího Stránského, který přirozeně nahrazuje historické heslo starobylého rodu, jež není známo... V jejich erbu je rytíř ve zbroji a gryf, tedy mytické stvoření. Jejich předci po sobě nezanechali žádné honosné paláce ani zámky. Přesto zůstávají v paměti jako rytíři. Rytíři svědomí. Kořeny rodu Stránských sahají snad až někam do 15. století. Avšak tyto stopy jsou jen mlhavé. V 17. století je jasněji. Bratři Kryštof a Michael Stránských byli nobilitováni roku 1630 frýdlantským vévodou Albrechtem z Valdštejna v Jičíně, kde Kryštof žil a sloužil i po zavraždění vévody 1634. Kopiář dvorské kanceláře frýdlantského vévody, kde jsou druhopisy všech Valdštejnových nobilitací i zápis o zproštění poddanství Kryštofa Stránského, je uložen ve Státním okresním archivu v Děčíně. Císař Leopold I. pak udělil Martinu Karlu Stránskému ze Stránky říšský rytířský titul 4. července roku 1682...