Vztahy s rodiči, nedořešené a komplikované, jsou součástí 13. komnaty mnohých z nás. Žijeme si svůj dospělý život s vlastní rodinou, jsme spokojení a šťastní, ale i tak přicházejí chvíle, kdy staré křivdy, bolest či zklamání zasahují do našeho života víc, než bychom čekali. Vše bývá o to palčivější, ztratíme-li možnost vše napravit třeba jen cestou nejjednodušší - možností si promluvit. Právě tento pocit tvoří asi významnou část 13. komnaty Ester Janečkové, moderátorky, jejíž popularita trvá pouhých pár let. Ester Janečková je dcerou známé disidentky, chartistky Marie Rút Křížkové a legendárního divadelníka Oty Ornesta. Se dvěma staršími sestrami vyrůstaly samy s matkou, která se odhodlala aktivně postavit komunistickému režimu. Znamenalo to, že Ester žila jinak než ostatní děti v soustavném tlaku a strachu, často v noci vyděšeně čekala, až se maminka vrátí z výslechu. To vše tvoří jedno ze zákoutí Esteřiny 13. komnaty. Druhou a pro Ester, zdá se, podstatnou rovinou je její vztah s otcem. Ač Ota Ornest s její matkou nikdy nežil, projevoval o Ester do jejích pěti let jakýsi zájem. Pak ho ale komunisté v roce 1977 uvěznili a ve vězení po roce a půl zlomili. Aby unikl tříapůlletému trestu, učinil v televizi prohlášení, v němž režimu vyšel vstříc a sypal si popel na hlavu. Po svém návratu z vězení se Ota Ornest přestal s Marií Rút Křížkovou a jejich dcerou stýkat. Později přišlo pro Ester období, kdy všichni řešíme svou identitu a chceme se o svých blízkých dozvědět nejvíc. Otec opět selhal. Sice Ester připravoval na žádost matky ke zkouškám na konzervatoř, a dal tak své dceři možnost trávit s ním čas a poznávat ho, ale ani v této fatální situaci nedal nijak zvlášť najevo, že by vztahy s vlastní dcerou chtěl obnovit a udržet. Tak tomu bohužel zůstalo až do jeho smrti (2002). Komplikov