Herečka, která se narodila jako chlapec a od mládí tíhla k dívčímu světu, si nechala změnit pohlaví. Svou proměnu ztvárnila na divadelních prknech. Lucie Brychtová, dnes čtyřicetiletá herečka, byla ještě před pěti lety Petrem Brychtou, činoherním a muzikálovým hercem brněnského Městského divadla. Ano, prošla změnou pohlaví. Narodila se jako žena uvězněná v mužském těle. S kůží na trh jde ve své autentické komnatě stejně jako v aktuální autobiografické divadelní hře „Jsem žena" proto, aby problém transsexuality zbavila ponižujících předsudků a mýtů. Jako dítě nevnímala, kdo je. Před rokem 1989 neměla možnost dostat se k informacím o homosexuálech, natož transsexuálech; doba ani společenské klima nepřály osvětě. Jediné, co Lucii, tehdy Petrovi, napovídalo, že s ní je něco jinak, byla její touha hrát holčičí hry. Ale, jak uvedla později sexuoložka, Lucka měla a má silně vyvinutou sociální adaptaci, tudíž vždy dobře zvládala frustrace a našla si kompenzaci. Když jí učitelky ve školce zakazovaly panenky, schválně zlobila, aby ji zavřely do místnosti s uklizenými hračkami, nebo počkala až domů, kde v rámci širší rodiny trávila odpoledne hrou se sestřenicemi. První vědomé úvahy přišly v době dospívání. Transsexualita je však věcí pohlavní identity, nikoliv sexuální orientace. Jak fatálně se mýlila sexuoložka, když Lucii, tehdy ještě Petrovi, studentu konzervatoře, v jeho patnácti řekla, že je gay! Coming out rodiče přijali a Lucka svou roli přijala. Do doby, než v televizi náhodou zhlédla francouzský dokument o transsexuálce Nikol a její fyzické proměně. Jenomže nedávný coming out, že je gay, svazující konvence a transsexualita jako jedno velké neznámo pro společnost, v tu dobu způsobily, že si Lucie své tajemství zamkla v sobě. Dařilo se jí potlačovat svou identitu a sebe sama, a to i v hereck