Známé módní kritičce život naložil na bedra řadu strastí, které vyústily v mentální anorexii... Františka Čížková je v módních kruzích obávaná dáma, která dráždí české čtenáře bulváru i slavné osobnosti svými břitkými kritikami. Její názory na oblečení známých i neznámých, šperky i módní doplňky, nešvary v módě i vkusu, ale i na odvahu a osobitost v módě vzbuzují rozporuplné reakce. Františka na slova svých odpůrců reaguje obhajobou, že se snaží Čechy veřejně kultivovat a vychovávat je k základnímu vkusu. Narodila se na začátku padesátých let osmnáctileté romské dívce, která dcerku opustila už v jejích čtyřech týdnech života. Otec holdoval alkoholu a nebyl schopen o ni pečovat, proto rodičovskou roli převzali prarodiče z jeho strany. Fanynka vyrůstala s obětavou babičkou Lolou a sečtělým a noblesním dědou Hugem, kterého milovala, protože ji celý život kultivoval. Jejím domovem byl dělnický Žižkov. Moc kamarádů neměla, proto se jejím světem staly knihy a výtvarné umění, do kterého ji dědeček zasvěcoval. Fany se dobře učila, proto nastoupila na gymnázium, kde se také zamilovala. Rodina jejího milého ji přijala v krásném měšťanském bytě na pražském Smíchově a Fany se po maturitě do této rodiny jako osmnáctiletá přivdala. Bydlela zde s manželem ve společném bytě. Záhy však zemřel těžce nemocný tchán a energická manželova matka rozhodla, že namísto zemřelého musí přijít další člen rodiny. Mladé manžele přes jejich nezralost, nezkušenost a nezajištěnost vmanipulovala do rodičovství, a tak v necelých devatenácti Františka porodila syna Jakuba. Tchyně jí s rodičovstvím pomáhala, ale nevybouřený otec malého Jakuba čím dál častěji unikal do jiného světa. Po třech letech se manželství rozpadlo a mladá maminka se i se synem odstěhovala do garsonky svého biologického otce. Nastalo jí