Veronika Žilková je známá filmová, televizní a divadelní herečka, představitelka žen rozervaných, zoufalých, umírajících, ale i veselých a rázných, které si ví rady se životem. Kromě toho je také matkou šesti dětí - čtyř biologických dětí a dvou, které si přivezla z dětského domova a vzala si je do pěstounské péče. Její poslední dítě, syn Melichar, v loňském roce zemřel krátce po narození. V témže roce Veronika přišla také o svého milovaného otce - profesora Václava Žilku, který byl jejím celoživotním vzorem. Letos v dubnu, aby splnila přání otce, kterému se nelíbilo, kdyby vnučka Kordula vyrůstala jako nemanželské dítě, se Veronika Žilková vdala za hereckého kolegu a bývalého velvyslance ve Vatikánu Martina Stropnického. Stropnický má z prvního manželství tři děti. Veroniku Žilkovou si diváci oblíbili jako umírající Marjánku v Zapomenutém světle režiséra Vladimíra Michálka (za tuto roli získala Českého lva). Stejně přesvědčivá je i jako panna Julinka, nevěsta na vdávání v Deskovém statku, který hraje ve svém domovském Činoherním klubu. Jaká je Veronika ve skutečnosti? Je známá tím, že má prořízlou pusu - co na srdci, to na jazyku, platí v jejím případě na více než sto procent. Přesto i ona má svou skrytou třináctou komnatu, kterou příliš na světlo nevytahuje. Není to ani smrt jejího dítěte, ani starost o pěstounské děti nebo vztahy s bývalými manžely. Je to její přísná katolická výchova. Když se Veronika poprvé musela vdávat, maminka vyhrožovala, že kdyby měla její dcera být svobodnou matkou, raději se oběsí. Veronika poslechla rodiče, vdala se v kostele, ale už za tři roky následoval rozvod. Podruhé se vdávala pár dní po rozvodu, tentokrát v pátém měsíci těhotenství. Sňatek byl civilní, protože církevní manželství bylo vyloučeno. S druhým manželem měla dvě děti, dvě