S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem bublající a kouřící krajinou na místo, kde zasedal první parlament, na vikingský festival a za historií zakletou v notách Říká se, že na Islandu vlastně nemají počasí, ale pouze jeho ukázky. A když se vám ukázka nelíbí, stačí jen chvíli počkat a počasí se změní. Pravda, většinou k horšímu... Seznámení s nejobydlenější části ostrovního státu začneme na vikingském festivalu plném obskurních disciplín - třeba taháním za uši, což je prý opravdová zkouška bolesti. Unikátní a pro Island typický je i dvojhlasný zpěv, který prý v křesťanských kostelech kdysi nahrazoval absenci varhan. Islandština příliš neobohatila světové jazyky, ale slovo gejzír patří mezi výjimky. Pravidelnou krásu výstřiků vařící vody směrem k obloze je ostatně možné si na Islandu užít měrou vrchovatou. Stejně jako sopek, které Vily Knudsen začal spolu se svým otce dokumentovat už v padesátých letech minulého století. Na filmových pásech shromáždil unikátní svědectví.